Od 1.9.2022 se začíná vyučovat dle ŠVP s podporou výuky nové informatiky. Byly pořízeny výukové pomůcky robotiky, programování a dalších podpůrných zařízení.

Využití pro výuku žáků školy a pro odpolední aktivity místních sportovních klubů

Ve školním roce 1996/1997 měla základní devítiletá škola 418 žáků, 25 učitelů a vyučovalo se ve dvaceti třídách. Pro potřeby výuky sloužily dále učebny speciálně vybavené pro výuku práce s počítači, hudební výchovu, cizích jazyků, pracovní vyučování, vaření (školní kuchyň) a ruční práce, fyziku, chemii a přírodopis. Ke zkvalitnění přípravy výuky sloužily a slouží dodneška také kabinety zeměpisu a dějepisu, chemie, fyziky a matematiky, přírodopisu, českého jazyka, občanské výchovy a didaktické techniky. Samostatné místnosti měly ovšem i sborovny, ředitelna a školní knihovna.

Zchátralá, stará, jednopatrová škola z r. 1878 již pro školní potřeby přestala vyhovovat a tak v ní byla výuka ukončena. Objekt sám však byl po generální rekonstrukci a modernizaci na přelomu let 1994 a 1995 přebudován na moderní zdravotní středisko a v současné době jsou v něm umístěny ordinace praktického, dětského, zubního a interního lékaře a lékárna. Tím bylo po letech napraveno neblahé rozhodnutí někdejšího MNV, na jehož základě bylo zdravotní středisko pro Paskov zřízeno v areálu poměrně vzdáleného podniku Biocel.

V letech 1988 – 1990 bylo k budově měšťanské školy přistavěno velké, dvoupatrové, osmitřídní křídlo. V letech 1990 – 1991 byla ještě dokončena stavba dvoutřídního pavilonu školní družiny, jehož jedna třída slouží t. č. k normální výuce.

V souvislosti s otevřením měšťanské školy je vhodné připomenout, že v roce 1930 při příležitosti jeho 80. narozenin byl před ní slavnostně odhalen pomník prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka, zhotovený podle návrhu známého sochaře Otty Gutfreunda (autor sousoší babičky s dětmi v Babiččině údolí v Ratibořicích a mnoha dalších pomníků) a nová měšťanská škola byla pojmenována na „Jubilejní školu Masarykovu“. Pamětní deska o tomto aktu na průčelí školní budovy i socha T. G. Masaryka byly však totalitním režimem v r. 1958 odstraněny. Socha sama byla znovu instalována v r. 1968 na prostranství proti zámku před mohutnou smuteční vrbou (kde dnes stojí nákupní středisko). Později však byla socha režimem podruhé stržena a teprve v r. 1990 potřetí opět vztyčena, a to před budovou Obecního úřadu.

V následujících letech byl sice počet tříd znovu zvýšen na devět a později dokonce deset, avšak válečná léta měla svůj nepříznivý dopad i na školní dění. Někteří učitelé byli v těch dobách dokonce vyšetřováni vojenským soudem pro vlastizradu a ze školní služby propuštěni a jiní narukovali. Počet učeben byl v důsledku nedostatku učitelů jejich slučováním znovu snižován, a to až na šest ve školním roce 1917/1918.

Rozšíření vyučovacích prostor umožnilo ve školním roce 1903/1904 otevření pobočky i u 3. třídy, takže se vyučovalo celkem v osmi učebnách.

Ve školním roce 1901/1902, když počet žáků činil 488, byly konečně zřízeny pobočky i při 1. a 4. třídě, takže se vyučovalo celkem v 7 učebnách, z čehož dvě musely být pro nedostatek místa umístěny mimo školní budovu. Tento stav přetrval i do školního roku následujícího, kdy se počet žáků v 7 třídách zvětšil na 522!

Zajímavý zápis ve školní kronice v tu dobu též uvádí, že když v březnu r. 1892 byly pořádány velké oslavy třístého výročí narození Jana Amose Komenského, „několik neuvědomělých občanů“ se zasazovalo, aby ve 4. a 5. třídě se vyučovalo jen německy. Zemská školní rada však povolila v těchto třídách výuku němčiny jen jako nepovinného předmětu. Nakonec přihlásilo do nepovinné němčiny v následujícím školním roce 1892/1893 své děti jen 13 rodičů.

Připomeňme pro zajímavost, že školní kronika v té době i zaznamenává, že 4. května 1887 vypuknul v dřevěném domku na jižní straně kostela požár: Ten se rozšířil s děsnou zuřivostí po obou stranách Olešné až ku kříži, který stál vedle silnice vedoucí k Ostravě. Během půl hodiny byla celá tato část Paskova mořem plamenů až do základů ničících.

V r. 1877 jednají konečně občané o postavení nové, větší školní budovy, a tak v r. 1878 byla dosavadní, mezitím již zchátralá stávající přízemní budova z r. 1786 stržena a na jejím místě položen 2. 5. 1878 základní kámen k nové, zděné jednopatrové, již čtyřtřídní školní budově. Ta byla pořízena nákladem 20 500 zl. a vysvěcena byla a vyučování v ní bylo zahájeno 1. 9. 1879.

Nicméně si v r. 1843 přírůstek žáků už vynutil zřízení druhé učebny, která byla získána zabráním bytu učitele a jeho přestěhováním do panského domku u Olešné.

V 18. století se v Paskově ještě stále vyučovalo ve starém dřevěném školním domku postaveném někdy v polovině 17. století, ve kterém byla jediná světnice, v níž učitel vyučoval i bydlel. Za dlouhá léta své existence byla stavba domku již zcela shnilá a tak se úřady městečka i vsi Paskova rozhodly pro stavbu školní budovy nové. Výstavbu však komplikoval nedostatek finančních prostředků a tak několik let se vlekla s vrchnostenskými úřady jednání o dotaci na novou školu.